Je to právě 20 let, kdy bylo založeno Fórum zdravé výživy. Při této příležitosti byl v časopise Zdravotnictví a medicína č. 7/2014 uveřejněn rozhovor se zakládajícím členem FZV, jeho dlouholetým předsedou a nyní čestným členem, profesorem Poledne. Tématem rozhovoru bylo založení Fóra zdravé výživy, jeho hlavní myšlenky a cíle i názory pana profesora na současný životní styl naší populace.

Co vedlo k založení Fóra zdravé výživy?
Po roce 1989 se začalo postupně měnit složení stravy české populace. Pravidelná kardiovaskulární sledování začala ukazovat, že hladina cholesterolu v krvi u české populace klesá. V té době také začala výrazně klesat mortalita na infarkt myokardu. Porovnání dat ukázalo na změny. A tak se domluvila skupina zhruba deseti lidí, zejména odborníků na výživu, a vytvořili jsme skupinu, která si začala říkat Fórum zdravé výživy. Naším cílem bylo ovlivňovat životní styl, nastolit nový trend ve výživě, který se ukázal jako pozitivní v té děsivé výživové situaci, jež tady léta byla. Začátek fóra byl opravdu velmi skromný, také se obecně o nadacích a sdruženích mnoho nevědělo. Zpočátku jsme se orientovali především na riziko kardiovaskulárních nemocí, v poslední době je náš záběr mnohem širší. Složení se samozřejmě postupně měnilo, přibývali odborníci a aktivity se rozšiřovaly. Ne že bychom byli úplně spokojeni s tím, jak se změnila výživa lidí v této zemi, ale přece jen pozitivní vliv je evidentní.

Kdo patřil k zakladatelům fóra?
Klíčovou osobou byl profesor Jan Pokorný, technolog potravinářství Vysoké školy chemicko-technologické, a profesorka Jana Dostálová z téže školy, dále docentka Zuzana Urbanová, dětská lékařka zabývající se výživou, pak tam byly dietní sestry a já se svým přístupem z hlediska rizik kardiovaskulárních chorob. Před časem jsem žezlo předal doktoru Janu Piťhovi, který je vedoucím Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, pochází tedy z našeho pracoviště.

Kam směřujete aktivity fóra?
Cíl je evidentní – informovat odbornou i laickou veřejnost a pozitivně ji ovlivňovat stran zdravého životního stylu, zejména rozumného složení stravy. Vydávat publikace a edukační materiály pro lékaře, aby pacient od svého PL nebo kardiologa dostal souhrnnou informaci o své chorobě a její prevenci. Přednášíme na seminářích a kongresech, především akcích České společnosti pro aterosklerózu nebo České internistické společnosti ČLS JEP, kde seznamujeme odbornou veřejnost s aktuálními vědeckými poznatky v oblasti zdravé výživy.

Co se v posledních několika desítkách let v pohledu na to, co je zdravá výživa, změnilo?
Jsou patrné určité změny k lepšímu. Existují objektivní parametry, které se dají změřit. Například víme, že od roku 1990 klesá koncentrace cholesterolu v krvi celé populace, máme informace o tom, co lidé jedí. Podstatně méně lidí umírá na infarkt myokardu v pozdějším věku, což ovšem zčásti samozřejmě souvisí jednak s lepší internistickou diagnostikou, s léčbou hypercholesterolemie, hypertenze, ale i s invazivní kardiologií a lepší péčí u lidí, kteří už ten infarkt dostanou.
Když se podíváte, jaké potraviny lidé kupují dnes a jaké před dvaceti třiceti lety, vidíme veliký rozdíl. Za posledních dvacet let se naštěstí zlepšila dostupnost zeleniny, takže ekonomická i zemědělská data ukazují, že její konzumace roste. Klesla jen spotřeba brambor, které se ve světě považují za zeleninu. U nás se jich běžně konzumuje obrovské množství. Mírně vzrostla spotřeba ryb, ale dramaticky, zejména na začátku 90. let, klesla spotřeba másla, které je v posledních letech nahrazeno rostlinnými tuky. Máslo je největší zdroj nasycených mastných kyselin, které na jedné straně zvyšují koncentraci cholesterolu, ale jak se v poslední době ukazuje, mají také vztah v takzvanému proinflamačnímu stavu, tedy vliv na rozvoj kardiovaskulárních chorob, zejména aterosklerózy.

celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Součástí tohoto čísla časopisu byl také rozhovor s MUDr. Janem Piťhou CSs., předsedou FZV. Tento rozhovor si můžete přečíst zde.

Zdroj: Zdravotnictví a medicína č. 7/2014