slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Celiakie je onemocnění, o kterém většina z nás mnoho neví a které bývá obecně považováno za chorobu dětského věku. Vzhledem k tomu, že se jak celiakie, tak Dühringova dermatitida stále více diagnostikuje i v dospělosti, je potřeba počítat se vzrůstajícím počtem nemocných a informovat veřejnost o správných dietních postupech při tomto onemocnění.

Jedinou a základní léčbou při celiakii je totiž dieta. Aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu pacienta, je nutné z jeho stravy zcela vyloučit potraviny obsahující lepek (odborně gliadin). Bezlepková dieta musí být dodržována stále, protože nesnášenlivost lepku nezmizí a trvá celý život. Dietu je navíc potřeba dodržovat velmi důsledně, protože i malé množství lepku poškozuje střevní sliznici a způsobuje zdravotní potíže.
Jak už bylo řečeno, základem dietních opatření je vyloučení potravin a pokrmů obsahujících lepek. Mezi „zakázané potraviny“ patří ječmen, pšenice (včetně špaldy), žito, žitovec, oves a veškeré výrobky, které jmenované obilí obsahují. Jedná se zejména o výrobky z mouky (chléb, pečivo, strouhanka, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky), vločky, kroupy, krupici, kuskus, otruby, naklíčené obilí, rostlinné maso
a další. Nevhodné potraviny lze naštěstí v jídelníčku nahradit, přičemž možností se nabízí celá řada – např. brambory, rýže, kukuřice, pohanka, sója, luštěniny, amarant, proso (jáhly) a výrobky z nich. Bez jakýchkoliv omezení mohou pacienti s celiakií konzumovat ovoce a zeleninu, vejce, maso a ryby – ovšem to neplatí pro výrobky z nich. Co se týká mléka a někdy i mléčných výrobků, je třeba si uvědomit že při atrofii sliznice tenkého střeva neobsahují enterocyty enzym laktázu, která štěpí laktózu (mléčný cukr) – pacienti tudíž mléko nesnášejí a při zahájení léčby se proto z jídelníčku vyřazuje. Poté, co se v důsledku bezlepkové diety obnoví slizniční architektura, mohou někteří pacienti mléko a mléčné výrobky opět konzumovat, nejhůře se snáší čerstvé nezakysané mléko, nejlépe zakysané mléčné výrobky.
U některých typů potravin je třeba sledovat složení uvedené na obalu, protože mohou být vyrobeny z ingrediencí obsahujících lepek. Je nezbytné dávat pozor například na uzeniny, konzervy, paštiky a výrobky z mletého masa, které mohou obsahovat příměs mouky nebo strouhanky. V jiných případech může být zdrojem lepku škrob, proto by výrobce měl uvádět z čeho pochází (např. kukuřičný škrob, bramborový škrob aj.). Obezřetnost je namístě u takových potravinářských výrobků jako jsou polévky, omáčky, kečupy, majonézy, dresinky, hořčice, masox, sojové omáčky, dále kypřicí prášky, pudinky, cukrovinky a v neposlední řadě mléčné výrobky – jogurty, tavené sýry, různé dezerty atd. Při dodržování bezlepkové diety je nutno vyloučit také nápoje vyrobené z lepkových druhů obilovin, např. pivo.
Problematické je to, že obsah lepku v potravinách není běžně uváděn. Potřebná kritéria (množství gliadinu) musí splnit pouze výrobce deklarující svůj výrobek jako bezlepkový, a ten se pak smí označit symbolem přeškrtnutého klasu. Mnohé výrobky však nejsou z tohoto pohledu jednoznačné, neboť některé, na první pohled bezlepkové výrobky, mohou stopy lepku obsahovat. Pokud tedy spotřebitel s tímto onemocněním konzumuje jen výrobky bezpečně označené či deklarované jako bezlepkové, je obvykle vystaven riziku velmi jednostranného a málo pestrého stravování. Často je ochuzen o další možnosti rozšíření sortimentu jen proto, že výrobce se k obsahu lepku nijak nevyjadřuje. Navíc jde o stravování finančně náročnější než je běžná strava.

Značnou roli v této situaci hraje nedostatek dostupných informací. Velkou pomocí jsou proto pacientská sdružení, kde si nemocní navzájem předávají své zkušenosti a poznatky. Nemělo by to však nahradit roli nutričního terapeuta, který pacientovi pomůže upravit jeho stravování na základě individuálních potřeb. Využíváním zkušeností a osvědčených receptur ostatních pacientů může sice nezkušený začátečník získat inspiraci, ale zároveň tak může riskovat nedostatky ve výživě či vznik nadváhy a další potíže s tím spojené. Například pacienti se často mylně domnívají, že pro bezlepkovou dietu jsou vhodné všechny potraviny zakoupené v prodejnách zdravé výživy či tzv. biopotraviny, aniž by si uvědomili, že také tyto mohou obsahovat lepek, protože jsou například vyrobeny z běžných druhů mouky.

Při úpravě jídelníčku není proto dobré spoléhat pouze na laická doporučení, ale je potřeba vyhledat pomoc kvalifikovaného odborníka. Důležité je, aby strava celiaka byla pestrá, vyvážená a aby obsahovala všechny potřebné nutriční hodnoty. Každý pacient, u kterého je diagnostikována nesnášenlivost lepku, by proto měl dostat první informace od svého lékaře a následně vyhledat nutričního terapeuta, který mu pomůže upravit jeho stravování v souladu s individuálními potřebami a možnostmi. Základním předpokladem úspěšné změny stravovacího režimu a tedy i úspěšné léčby je opakovaná konzultace s nutričním terapeutem. Ten pacientovi vysvětlí nejen to, jak vybírat vhodné potraviny a upravit svoji stravu, ale poradí také s přípravou pokrmů či sestavováním vhodného jídelníčku. Dlouhodobá spolupráce pacienta s odborníkem pak umožní skloubit zásady bezlepkové diety optimálně se životním stylem každého nemocného, ať už jde o dítě či dospělého, který díky tomu bude moci žít plnohodnotný život bez větších omezení.

Tamara Starnovská
místopředsedkyně Fóra zdravé výživy