slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Co jsou funkční potraviny?

Musí být skutečnými potravinami, nesmí mít tabletovou ani práškovou formu a jako běžné potraviny by se měly (poměrně často) konzumovat. Funkční potravina musí obsahovat významně vyšší množství látek, které mají prokazatelný a prokázaný příznivý efekt na zdraví. Do této kategorie se tedy nepočítají potraviny obohacené (fortifikované) vitaminy nebo minerálními látkami – funkční potravina by měla poskytnout tyto látky ve větším, takzvaně nutričně významném množství. Zatím stále problematická je legislativní stránka této problematiky a její sjednocení v rámci Evropské unie je ještě nedořešeno. Nicméně Česká zemědělská a potravinářská inspekce pečlivě hlídá, aby nedošlo ke klamání spotřebitele. Potravinu například nelze jednoduše označit tvrzením, že její pravidelná konzumace vede k prevenci určité choroby. Pokud chce výrobce takto svůj produkt označit, musí absolvovat dlouhé a nákladné zkoušky výrobku, podobné jako v případě lékových studií.

Výroba funkčních potravin

Funkční potraviny se získávají tak, že se v původní receptuře významně zvýší obsah příznivě působících látek (speciálních typů vlákniny, izoflavonů, probiotik nebo prebiotik) nebo je použita surovina, v níž je vyšší obsah žádoucí látky dosažen speciálním šlechtěním. Funkční potravina může ale také vzniknout i tak, že je z ní odstraněna nežádoucí složka (například alergizující). Pokud chce výrobce použít úplně novou látku – funkční přísadu- se kterou nejsou dlouhodobé zkušenosti, musí projít schvalovacím procesem. I tehdy, jedná -li se o přírodní látku, nemusí jít automaticky o látku neškodnou.

Příklady funkčních potravin

1. Kysané mléčné výrobky

Patří mezi nejstarší funkční potraviny vůbec. Probiotické jogurty, kefír nebo acidofilní mléka (nejlépe bez přídavku řepného cukru) patří k nejvýhodnějším složkám stravy. Pomáhají harmonizovat funkci střev a mají řadu dalších pozitivních vlastností. Ideální je vybírat produkty s obsahem probiotik i vlákniny.

2. Výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny

Vzhledem k tomu, že málokdo přijímá denně dostatečně vysokou dávku vlákniny, je výhodné, pokud je potravina vlákninou významně obohacena. Důležitý je ale i typ vlákniny – velká pozornost se věnuje zejména rozpustné vláknině a z této skupiny ještě hlavně beta-glukanům, které prokazatelně snižují hladinu cholesterolu v krvi u lidí, u kterých je zvýšená (těm, kteří mají hladinu cholesterolu v krvi normální, se ani pravidelnou konzumací již dále nesnižuje). Na beta-glukany jsou bohaté zejména výrobky z ovsa (ovesné vločky, ovesný nápoj, cereální kaše). Výrobky s obsahem lněného semínka jsou další možností, jak zvýšit denní příjem vlákniny. Lněné semínko je kromě toho zdrojem “vzácných” n-3 nenasycených mastných kyselin a antioxidantů lignanů. Do skupiny vláknin se dnes počítají i takzvané oligosacharidy (na obalech výrobků se můžete setkat s označením inulin nebo oligofruktóza), které se získávají z čekanky. Jejich přídavek umožňuje snížit množství použitého cukru a tuku ve finálním výrobku (kysané mléčné výrobky, slazené cereálie).

3. Speciální tuky

I u nás je již běžně v prodeji rostlinný tuk, který snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Tento tuk je obohacen rostlinnými steroly, které dokáží snížit hladinu cholesterolu v krvi za předpokladu, že jsou součástí komplexní změny životního stylu. Fytosteroly jsou získávány z rostlinných olejů, ale jejich výtěžnost je malá, proto je cena produktu vyšší. Pokud se však člověk s vysokou hladinou cholesterolu chce vyhnout užívání léků, může úpravou životního stylu se zařazením speciálního tuku do jídelníčku tohoto cíle dosáhnout (tuk se prodává pod názvem Flora pro activ a používá se na pečivo nebo se přidává k hotovým, například zeleninovým pokrmům).
Velice cenné jsou také tuky s obsahem kyseliny gama-linolenové, které se získávají ze semen pupalky dvouleté nebo brutnáku. Působí v oblasti prevence srdečně-cévních nemocí, pomáhají tlumit projevy premenstruačního syndromu. Zatím nejsou součástí funkčních potravin, ale prodávají se v lahvičkách či tobolkách a jejich použití v potravinářství je pravděpodobně otázkou velmi blízké budoucnosti.
V současné době se obnovil zvýšený zájem o takzvaný rybí tuk. Zatímco dříve byl ceněn pro svůj vysoký obsah vitaminu D, dnes se cení hlavně přítomnost n-3 (omega-3) nenasycených mastných kyselin (tlumí zánětlivé procesy v organismu, snižují pravděpodobnost vzniku krevních sraženin).

4. Funkční potraviny vhodné pro snižování nadváhy

Při snižování nadváhy je nutno omezit příjem energie, strava by však měla mít stále odpovídající (vysokou) nutriční kvalitu. Vzhledem k tomu, že u nás má nadváhu více než polovina dospělých a řada z nich opakovaně drží redukční diety, mohou být funkční potraviny k užitku. Mnoha lidem při snižování nadváhy chybí bílkoviny, často konzumují až příliš malé množství tuků, chybí vitaminy, minerální látky a vláknina. Při redukci nadváhy je vhodné, má-li výrobek nízký obsah energie, nízký (ale nenulový)obsah tuku, ale značné množství bílkovin. Tyto požadavky splňuje celá řada kysaných mléčných produktů, u nichž již bylo řečeno, že mezi funkční potraviny patří. Dalším příkladem může být bílkovinný plátek, který se prodává ve vakuovém balení podobně jako sýr a jako sýr může být i použit (do salátu). Vzhledem k tomu, že chutí je velmi podobný vařenému kuřecímu masu, lze jej použít i teplé kuchyni. Vyrábí se z vaječných bílků a má proto velmi nízkou energetickou hodnotu, hodně bílkovin a je bez cholesterolu (v obchodech ho najdete pod názvem Šmakoun). Zajímavou novinkou je i sojový nápoj (mléko) se zvýšeným obsahem bílkovin (v obchodech pod názvem Soja milk extra protein). Tuto potravinu lze rozhodně označit jako funkční, protože proti ostatním sójovým “mlékům” má obsah bílkovin 10 x vyšší a naopak 2,5 x nižší obsah tuku. Výrobek je obohacen vápníkem na hodnoty kravského mléka a ještě navíc vlákninou (250 ml nápoje kryje 1 DDD vlákniny).
Samozřejmě, že potraviny z této skupiny může konzumovat každý, nejsou určeny jen obézním.