Category Archives: FZV v médiích
Jak neplýtvat potravinami a ušetřit nejen peníze
Třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Kdyby byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.
Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s potravinami hospodárněji, jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst.
Cílem běžného spotřebitele by však nemělo být jen omezení plýtvání potravinami, ale také co nejlepší využití jejich nutričních vlastností, zejména díky vhodnému zacházení. Důležitou roli přitom hrají reálné možnosti, finanční otázka i kulinární gramotnost.
Jaké změny v jídelníčku by měla udělat každá žena
Článek, na kterém spolupracovala PhDr. Tamara Starnovská, se věnuje životosprávě žen a jejím specifikům.
Délka života žen se prodlužuje, nejdelší je u žen na Vysočině a v Praze – 82,95 let. To vybízí k nastavení životního stylu tak, aby ženy mohly prožít tyto roky v co nejlepší kondici a přiměřeném zdraví. Kvalitu života, tedy kladné vnímání vlastní existence, lze kromě pozitivního myšlení nebo psychické pohody významně ovlivnit celkem snadnými změnami životního stylu v čele s úpravou jídelníčku a pitného režimu.
Prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. v pořadu Sama doma
Hostem pondělní Sama doma České televize (22. 3. 2021) byl prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. Ve třech vstupech proběhl rozhovor na téma cholesterol. V průběhu pořadu byl pan profesor také k dispozici pro dotazy diváků.
Rozhovor s PhDr. Tamarou Starnovskou na ČRo Radiožurnál
Stresové reakce jsou pořád stejné. Mění metabolismus, oproti dávným hrozbám ale nyní chybí výdej energie, říká dietoložka.
Nezdravá strava seniorů: Chybí jim tekutiny i bílkoviny
Nedostatek bílkovin a také tekutin, to jsou nejčastější problémy ve výživě starších lidí. Dost často jim totiž chybí chuť k jídlu a také nemají pocit žízně.
Článek, na jehož tvorbě se podílela PhDr. Tamara Starnovská, místopředsedkyně FZV.
Trombóza, nemilý suvenýr z dlouhých cest
Je tu čas dovolených a my opět máme možnost, v souladu s danými opatřeními každé země, zase cestovat. Ovšem pozor, cestování může být spojené se vznikem akutní žilní trombózy, která může ohrozit i život, zejména při cestách letadlem, autobusem a také autem delších než 8 hodin. Základním opatřením proti vzniku cestovní trombózy je dostatečný příjem tekutin, především nesycené vody a minerálek.
Jak zacházet s potravinami
Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., PhDr. Tamara Starnovská, Věra Boháčová, DiS.
Fórum zdravé výživy
Třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Kdyby byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.1 Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami. Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s potravinami hospodárněji, jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst.2
Cílem běžného spotřebitele by však nemělo být jen omezení plýtvání potravinami, ale také co nejlepší využití jejich nutričních vlastností, zejména díky vhodnému zacházení. Důležitou roli přitom hrají reálné možnosti, finanční otázka i kulinární gramotnost.
Pitný režim nepodceňujte ani v zimě. Pocit žízně znamená, že je pozdě
Článek, na kterém se podílela i nutriční terapeutka Věra Boháčová, členka Fóra zdravé výživy, byl publikovaný na stránce idnes.cz
Jak potraviny a nápoje mění účinky léků – rozhovor s doc. Piťhou v časopise Téma
Osm loků, ale čeho? Jak potraviny a nápoje mění účinky léků. To je titulek rozhovoru, který pro časopis Téma poskytl doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., Předseda Fóra zdravé výživy.
Z časopisu citujeme:
Čemu se v našem trávení přezdívá “mozek pod bránicí” a co vám příbalový leták o účincích léků neřekne? Nejen o zapíjení léků a o tom, jak jejich účinnost ovlivňuje jídlo i kyselost žaludku, se bavíme s doc. MUDr. Janem Piťhou, CSc., z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v pražském IKEM. Proč podle něj poroste v medicíně význam probiotik? A existují i zdraví škodlivé kombinace jídel
Půst vám nezaručí zdraví ani dlouhověkost – rozhovor s doc. MUDr. Pavlem Kohoutem, PhD., členem FZV
Naši předkové nedrželi hladovky naschvál. Postili se z nedostatku nebo z náboženských důvodů. „Kdyby mohli, jedli by. Extrémní hladovění nemá smysl,“ říká v rozhovoru pro časopis Téma docent Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice v Praze.
