slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Cholesterol je látka tukové povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu si ho organizmus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Pro organizmus je nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmí být v krvi nadbytek.

V případě, že máme v krvi nadbytečné množství cholesterolu, má tendenci usazovat se v cévní stěně, kde tvoří zásadní součást tzv. sklerotických plátů. Tento proces se nazývá ateroskleróza (kornatění cév). Sklerotické pláty zužují vnitřní prostor cévy a krev v nich pak nemůže dobře proudit. To může mít za následek úplný uzávěr cévy. Pláty také často praskají
a pokud se tak stane, vytvoří se v místě poškození sraženina, která může opět cévu uzavřít. Podle místa uzávěru cévy může dojít např. k srdečnímu infarktu (uzavřená céva vedoucí do srdce) nebo mozkové mrtvici (uzavřená céva vedoucí do mozku). Svou roli při vzniku nemocí srdce a cév hrají dále např. genetická dispozice, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava, nedostatek pohybu a stres. Zvýšenou hladinu cholesterolu je tedy třeba aktivně ovlivňovat.

Různé typy cholesterolu

Rozeznáváme dva druhy cholesterolu, „hodný“ HDL cholesterol a „zlý“ LDL cholesterol. Jedná se vlastně o přenašeče cholesterolu v našem organizmu. „Zlý“ LDL cholesterol přivádí cholesterol z krve do okolních tkání a částečně odvádí cholesterol zpět do jater. „Hodný“ HDL cholesterol odvádí přebytečný cholesterol do jater, kde je metabolizován. Je to tedy takový uklízeč cholesterolu z krve. Jestliže máte zvýšenou hladinu LDL cholesterolu, cholesterol má větší tendenci ukládat se ve stěnách cév a tvořit tzv. sklerotické pláty.

Jak by měly vypadat hodnoty cholesterolu v krvi?
Celkový cholesterol by neměl přesáhnout 5,00 mmol/l, u dětí pak 4,4 mmol/l. LDL cholesterol by se měl pohybovat nejlépe pod 2,00 mmol/l a hodný HDL cholesterol nad
1,00 mmol/l u mužů a 1,20 mmol/l u žen. Jestliže je hodnota hodného HDL cholesterolu nad 1,6 mmol/l, má již prokazatelně příznivý vliv na náš srdečně-cévní systém.
Dávno již neplatí, že zvýšená hladina cholesterolu je problémem pouze starší generace. Téměř 70 % naší dospělé populace nemá hladinu cholesterolu v pořádku. Riziko zvýšené hladiny cholesterolu se zvyšuje s věkem (u žen je mezníkem příchod hormonálních změn souvisejících s menopauzou), nevyhýbá se ale ani mladším lidem, a dokonce i dětem.

Každý dospělý by si měl nechávat kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi alespoň jedenkrát za dva roky, a to i v případě, že je hladina v pořádku. U dětí, které patří do tzv. rizikové skupiny (např. mají zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi v rodině), je hladina cholesterolu měřena už v pěti, a poté následně ve třinácti letech věku. Při zjištění zvýšené hladiny je velice důležité začít ihned s jejím snižováním – nejlépe úpravou životního stylu (zejména pestrý
a vyvážený jídelníček, příjem cholesterolu ze stravy, složení tuků, dostatek pohybu, psychická pohoda).

Jak tedy ovlivnit hladinu cholesterolu?
Pokud máte hladinou cholesterolu zvýšenou nebo dokonce vysokou, je třeba dlouhodobě upravit jídelníček a mnohdy i celkový životní styl. Touto cestou můžete nejen zabránit dalšímu zvyšování, ale dokonce hladinu cholesterolu snížit. Pokud Vám lékař předepsal léky na snížení cholesterolu, věřte, že nejlepší cestou je kombinace léků a výživových opatření, které účinky léků podpoří.

JÍDELNÍČEK: častým mýtem je přesvědčení, že při nízkocholesterolové stravě je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu (nejvíce ho najdeme ve vnitřnostech a žloutcích). Ve skutečnosti je důležité omezit nejen denní příjem cholesterolu ve stravě na 300 mg (v některých případech může být omezení přísnější – 200 mg), ale hlavně zaměřit se na složení tuků v jídelníčku – vyhýbat se tukům „špatným“ a preferovat tuky „dobré“. Tuky by přitom měly tvořit 30–35 % doporučeného denního příjmu energie. Mezi špatné tuky patří zejména tuky živočišného původu (máslo, sádlo), s výjimkou ryb. Živočišné tuky obsahují kromě cholesterolu také vysoké procento tzv. nasycených masných kyselin a trans matných kyselin, které podporují zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Proto by měly tvořit max. 1/3 všech přijatých tuků. Toto množství přitom běžně pokryte konzumací mléčných výrobků a libového masa, které nesmí v jídelníčku chybět. Konzumace volných (máslo, sádlo) a skrytých živočišných tuků (uzeniny, tučné maso nebo tučné mléčné výrobky) tak vede k překračování doporučení odborníků. Živočišné tuky bychom měli nahrazovat „dobrými“ tuky, tedy tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny) s obsahem nenasycených mastných kyselin, které pomáhají udržovat srdce zdravé. Navíc některé z těchto nenasycených mastných kyselin jsou esenciální (nezbytné), tedy takové, které si náš organizmus neumí vytvářet sám a musíme je pravidelně přijímat stravou. Při zvýšené a vysoké hladině cholesterolu je vhodné do jídelníčku zařadit margarín obohacený o rostlinné steroly, o kterých bylo klinicky prokázáno, že při pravidelné konzumaci 2–2,5 g denně výrazně snižují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu, a to v průměru o 10 % během 3 týdnů a v kombinaci s pestrou vyváženou stravou a zdravým životním stylem až o 15 %. Navíc patří do skupiny nízkotučných výrobků, které jsou vhodné i při redukční dietě.

Příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi má i vláknina. Proto je důležité dávat přednost celozrnným výrobkům (např. pečivo, těstoviny, neloupaná rýže). Významným zdrojem vlákniny jsou také luštěniny, ovoce a zelenina. Ovoce a zelenina navíc obsahují navíc vitaminy, minerální a další látky, které mají dobrý vliv na náš organizmus (antioxidanty, rostlinné steroly), proto doporučení odborníků zní 5 porcí denně.

Důležité je dbát také na pitný režim (alespoň 2 l denně). Nevhodné jsou slazené nápoje a limonády, větší množství černé kávy, silného černého čaje a alkohol.

Správně sestavený jídelníček při zvýšené hladině cholesterolu zajistí tělu optimální přísun všech základních živin – bílkovin, tuků (těch dobrých), sacharidů, dále vitaminů a minerálních látek – a minimalizuje přísun cholesterolu. Při nadváze nebo obezitě je vhodné zaměřit se zároveň na redukci tělesné hmotnosti (snížením energetické hodnoty jídelníčku a zařazením pravidelných pohybových aktivit).

POHYB: Do správné životosprávy je třeba zařadit také pravidelnou pohybovou aktivitu, která má, kromě ovlivnění hladiny cholesterolu, ještě řadu dalších příznivých účinků – např. posiluje svaly včetně srdečního a celkově náš srdečně-cévní systém, pomáhá odbourávat stres a posiluje imunitu.

PSYCHICKÁ POHODA: I nadmíra stresu může negativně ovlivnit hladinu cholesterolu. Měli bychom se tedy snažit případný stres lépe zvládat. V neposlední řadě je důležité udělat si čas sám na sebe, dbát na dostatečný odpočinek a spánek. Neměli bychom také dovolit, aby stres negativně ovlivňoval náš jídelníček.

Úpravy životosprávy při zvýšené hladině cholesterolu můžeme shrnout do následujících bodů:

• dbát na to, aby byla vaše strava co nejpestřejší
• vyhýbat se konzumaci vnitřností – největšího zdroje cholesterolu ve stravě
• živočišné tuky vyměnit za rostlinné (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny)
• zařadit do stravy tuk obohacený o rostlinné steroly
• snížit spotřebu uzenin, tučného masa a tučných mléčných výrobků
• do jídelníčku zařadit 2x týdně ryby (volit je možné i tučnější druhy, např. losos, makrela)
• do jídelníčku zařadit dostatek ovoce a zeleniny (nejlépe 5 porcí denně)
• vybírat celozrnné druhy potravin – celozrnné pečivo, rýži natural, celozrnné těstoviny, nevyhýbat se luštěninám
• nezanedbávat pitný režim
• celodenní stravu rozdělit do pravidelných intervalů ne delších než 4 hodiny
• zařadit do své životosprávy pravidelnou pohybovou aktivitu (i svižnější procházky se počítají)
• snažit se omezit stres.

Jak nakupovat?
Správně sestavený jídelníček, ten při zvýšené hladině cholesterolu nevyjímaje začíná
u správného výběru potravin při nákupu. Nabízíme Vám tedy shrnutí, jaké potraviny dávat
do košíku a jakým se raději vyhnout.

Čemu se vyhnout už při nákupu?

• Živočišným tukům (máslo, sádlo).
• Vnitřnostem (mozeček, játra, ledvinky, jazyk atd.).
• Tučným masům.
• Bůčku, slanině, uzenému masu, škvarkům.
• Masným výrobkům (tlačenka, jitrnice, jelito, paštika, uzeniny).
• Tučným mléčným výrobkům (šlehačka, smetana, smetanový jogurt, smetanové sýry, tavené sýry).
• Cukrovinky, kandované ovoce, slazené nápoje, moučníky a bílé pečivo je třeba omezit, protože dodávají organizmu nepřiměřeně mnoho energie v nevhodné formě a pokud jsou konzumovány samostatně, mají nevýhodný vysoký glykemický index.

Na co při nákupu nezapomenout?
Na druhou stranu by ve Vašem jídelníčku neměly chybět následující potraviny:

• Ovoce a zelenina.
• Potraviny bohaté na vlákninu. Celozrnné pečivo a další cereálie, luštěniny (například hrách, fazole, čočka), zelenina a ovoce.
• Potraviny obsahující „správné“ tuky. Najdete je v rostlinných olejích a produktech z nich vyrobených, např. margaríny; dále v semínkách (slunečnicová, dýňová) a v tučných rybách (losos, makrela, sardinky, tuňák). Skvělou volbou pro snížení celkového a „zlého” LDL cholesterolu je tuk obohacený o rostlinné steroly.
• Méně tučné druhy mléka a mléčných výrobků – sýry s obsahem cca 30 % tuku v sušině, jogurty do 2 % tuku.
• Bylinky. Místo příliš velkého množství soli používejte například bylinky (bazalku, oregáno, rozmarýn), kterými pokrm dochutíte.
• Drůbež a ryby.