slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Diabetes mellitus (úplavice cukrová – cukrovka) je celoživotní onemocnění projevující se zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. V České republice bývá každoročně odhaleno zhruba 50 000 nových případů, přičemž nyní je v ČR registrováno téměř 760 000 diabetiků (údaj ÚZIS – k 31. 12. 2008). Navíc se předpokládá, že 300 000 lidí o svém onemocnění zatím neví. Cukrovka je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění.
Proč a jak cukrovka vzniká

Cukrovka vzniká v důsledku nedostatečné produkce nebo nedostatečného využití hormonu inzulínu. Inzulín je produkován ß-buňkami slinivky břišní a umožňuje krevnímu cukru – glukóze (který se do krve dostává zpracováním přijímané potravy) přesun z krve do buněk, pro které je glukóza hlavním zdrojem energie. Přítomnost glukózy v krvi se nazývá glykémie. Hodnoty glykémie se měří a uvádějí v jednotkách zvaných milimol na litr (mmol/l).
Je-li v organizmu nedostatek inzulínu nebo není-li dostatečně využíván, dochází ke zvýšenému hromadění glukózy v krvi (hyperglykémie). Naopak, není-li přijato dostatečné množství potravy nebo je-li vyvíjena intenzivní tělesná aktivita nevykrytá potravou, dochází ke snížení hladiny glukózy v krvi (hypoglykémie). Normální glykémie u zdravého člověka se pohybuje mezi 4 – 6 mmol/l. Je-li nalačno hodnota vyšší než 7 mmol/l při dvou po sobě jdoucích odběrech krve, hovoříme o cukrovce. Hladiny mezi 6 a 7 mmol/l jsou přechodné a takové nemocné je třeba pečlivě sledovat.

Jedná se tedy o poruchu metabolismu, kdy dochází k poruše zpracování sacharidů, tuků a bílkovin v organismu. Pokud není diabetes léčen nebo nejsou dodržovány doporučené zásady léčby, může dojít ke vzniku a rozvoji dalších závažných onemocnění a komplikací.
Z hlediska spouštěcího mechanizmu rozlišujeme několik typů diabetu:

Diabetes 1. typu
Diabetes 2. typu
Gestační diabetes
Ostatní specifické typy diabetes mellitus

Diabetes 1. typu

Tímto typem diabetu trpí necelá desetina všech diabetiků. Projevuje se zhruba do 40 let věku, nejčastěji v období puberty. Nástup cukrovky je náhlý. Pacient pociťuje hlad a žízeň, výrazně častěji močí, pozoruje úbytek váhy, je často unavený. Může pociťovat bolesti břicha, změny v dýchání a je mu naměřena vysoká hodnota glykémie. U tohoto typu diabetu dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní produkujících inzulín, takže v organismu inzulín chybí. Léčba proto vždy vyžaduje celoživotní dodávání inzulínu, pečlivou samostatnou kontrolu glykémií a reakce na naměřené hodnoty, ukázněnost ve stravování, úpravy dávek inzulínu při fyzických aktivitách.

Tímto typem diabetu trpí asi desetina všech diabetiků. Projevuje se zhruba do 40 let věku, nejčastěji v období puberty. Nástup cukrovky je náhlý. Pacient pociťuje hlad a žízeň, výrazně častěji močí, pozoruje úbytek váhy, je často unavený. Může pociťovat bolesti břicha, změny v dýchání a je mu naměřena vysoká hodnota glykémie. U tohoto typu diabetu dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní produkujících inzulín, takže v organizmu inzulín chybí. Léčba proto vždy vyžaduje celoživotní dodávání inzulínu, pečlivou samostatnou kontrolu glykémií a reakce na naměřené hodnoty, ukázněnost ve stravování, úpravy dávek inzulínu při fyzických aktivitách.

Diabetes 2. typu

Tímto typem diabetu trpí naprostá většina diabetiků (více než 92,8 %). Vyvíjí a projevuje se v průběhu středního až vyššího věku a je spojen s inzulínovou rezistencí. Hladiny inzulínu bývají snížené, ale mohou být i normální, avšak tělo nedokáže inzulín využívat. Častější výskyt diabetes je u lidí obézních a lidí se sníženou tělesnou aktivitou. U většiny diabetiků 2. typu je onemocnění vzhledem k nenápadnému plíživému nástupu rozpoznáno, až když jsou přítomny příznaky pozdních komplikací: únava/malátnost, rozmazané vidění, suchá a svědivá kůže, drobné a opakované infekty na kůži (hnisání, kvasinky) – špatné hojení ran, ztráta citlivosti v rukou či nohou, časté infekce močového traktu, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, různé další cévní potíže (dolních končetin, srdeční, mozkové či sexuální).

Léčba tohoto typu diabetu je různá – vždy však obnáší úpravu životního stylu (ukončení kouření, zařazení více pohybových aktivit, úprava stravy), snížení tělesné hmotnosti, vždy je zahájena úpravou výživy a selfmonitoringem. Pokud úprava stravování nestačí, lékař navíc zahájí léčbu perorálními antidiabetiky – tabletkami nebo dodáváním inzulínu. Vždy je nutné současně předcházet komplikacím, popř. je včas odhalit a léčit (měřit krevní tlak, vážit se, kontrolovat hladinu tuků v krvi, aj.)

Gestační diabetes

Gestační diabetes je typ cukrovky, jenž se objevuje zhruba u 3-5% žen během těhotenství. Jedná se o poruchu glukózového metabolismu, kdy produkce inzulínu v ß-buňkách nestačí pokrýt zvýšené nároky matky a plodu (proti inzulínu působí hormony placenty). Projevuje se v druhé polovině těhotenství. Zvýšený předpoklad výskytu gestačního diabetu je u těhotných ve věku nad 30 let, s obezitou nebo tam, kde je výskyt diabetu v přímé rodinné linii. Základem léčby gestačního diabetu je úprava stravování (regulovaný příjem sacharidů, tuků a bílkovin) a pravidelné měření glykémie. Pokud se stravou nedaří udržet hladiny glykémie v přijatelných mezích, je nutné začít s podáváním inzulínu. Neléčený gestační diabetes je velkým rizikem nejen pro matku, ale i pro dítě. Ve většině případů se hladiny glykémie po porodu vrátí do normálu, ale matka je nadále sledována diabetologem. Gestační diabetes je varovným signálem rozvoje diabetu typu 2 v pozdějším věku. U neobézních žen ve 20 % a u obézních až v 60 %.

Ostatní specifické typy diabetes mellitus

Výskyt specifických typů diabetu je nižší než výskyt diabetu prvního typu. Uplatňují se u nich různé specifické spouštěcí faktory. Léčba je individuální.