Tuky a jejich role v prevenci srdečně-cévních onemocnění
MUDr. Jan Piťha, kardiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58% všech úmrtí. Postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt. Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů (prolink na rizikové faktory). Pokud se chováme „slušně“, můžeme riziko KVO ovlivnit z 80 – 90 %. Příkladem nám může být Japonsko, kde bylo zaznamenáno desetkrát méně infarktů než v ČR. Podle mne a podle názorů dalších odborníků je hlavní příčinou zdravá (jiná) výživa a zdravější životní styl (hodně ryb a více rostlinných tuků v jídelníčku).

Zdravá výživa – to je tedy výživa mimo jiné bez tuků?

V žádném případě. V minulosti sice lékaři doporučovali omezovat obecně všechny tuky, ale nyní již zhruba desítky let už mluvíme o tom, že srdečně-cévní onemocnění způsobuje hlavně nadbytek živočišných tuků. Řada lidí se však toto mylné doporučení zapamatovala a vzala doslova, takže tuky nejí vůbec.
V této souvislosti bych se rád zmínil o rozsáhlé studii, kterou jsme uskutečnili v IKEM, při níž jsme se ptali laických respondentů na jejich názor ohledně množství tuků v potravě. Vyděsilo nás, když zhruba 60 procent respondentů uvádělo, že tuky by měly tvořit cca 15%, jedna třetina dokonce tvrdila, že tuky by se neměly jíst žádné.

Proč jsou tedy tuky důležité?
Tuky nám zajišťují, abychom měli dobrou tepelnou izolaci. Pomáhají nám v tom, abychom neměli tak těžké úrazy – je to určitá výstelka v našem organismu, která chrání i naše vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny či játra. Rovněž se podílejí na tvorbě hormonů, které jsou rovněž zásadní pro dobré fungování našeho těla, a pomáhají nám vstřebávat životně důležité vitaminy. A co je nejdůležitější – jsou výrazným a nejefektivnějším zdrojem energie. Jejich relativně malé množství obsahuje zásoby energie na poměrně dlouhou dobu. V tom je ale právě ona zrada – příroda nás vybavila mechanismem, díky němuž si naše tělo ukládá tuky „na horší časy“, které ale v současné době povětšinou nenastávají, a tak nám tuky hezky zůstávají a přibývají. Problém je i v tom, že nám tuky chutnají. I to je dílo přírody – to ona zařídila, že nám chutnají.
Asi tedy bude i tady platit, že všeho s mírou, že? Jaká je správná míra u tuků?
Tuky by podle názoru odborníků měly tvořit zhruba asi 30 procent celkového energetického příjmu dospělých, 40 procent u dětí. V ČR je průměrná hodnota u dospělé populace zhruba na úrovni 40 procent. Naopak absolutní minimum, které potřebujeme pro správné fungování organismu, je 15 procent. Pokud jde o to, jaké tuky si vybírat, tak platí následující pravidlo třetin, které se docela dobře pamatuje: tuky by měly tvořit třetinu celkového energetického příjmu, přičemž třetina těchto tuků by měla představovat živočišné tuky, dvě třetiny by měly být rostlinného původu.
Já mým pacientům např. s mírně zvýšenou hladinou cholesterolu doporučuji, aby si udělali 1 až 2 bezmasé dny v týdnu nebo 2 dny v týdnu bez živočišných tuků (máslo, sádlo). Myslím, že to by mohlo u většiny naší populace stačit. Ani v ostatních dnech by se samozřejmě konzumace živočišných tuků neměla přehánět, i když rozumná míra u zdravých osob je přípustná. Obecně ale platí, že je vhodný větší příjem rostlinných tuků (rostlinné oleje a margaríny).
A jak by měl vypadat takový jídelníček, po němž bude naše srdce zdravé?
K snídani se doporučuje ovocný čaj nebo sklenka nízkotučného mléka, k tomu chléb, nízkotučný sýr a rajské jablko. Ke svačině ovoce nebo zeleninu, k obědu je zcela ideální kuře (rozhodně ne obalované, smažené), brambory a poměrně velké množství zeleniny. Ovoce a zeleniny bychom měli ostatně sníst pět porcí denně (jedna porce zhruba jedno jablko).K odpolední svačině je opět vhodné ovoce nebo zelenina, k tomu chléb nebo celozrnné pečivo. Večeře by měla být lehká – např. ryba s lehkou přílohou. Rozhodně se vyplatí vyhýbat se klasickým českým přílohám jako jsou knedlíky a dávat přednost bramborům, zelenině a ovoci.
A neexistují nějaké výživové doplňky, které by nám pomohly cholesterol snižovat?
Na to se ptá obrovské množství lidí. Podle mého je nejlepším doplňkem běh za potravou a běh po potravě. Pokud se alespoň 30 minut třikrát týdně budeme hýbat, uděláme pro své zdraví daleko více než hledáním pilulek na snížení cholesterolu.