Praha, 10. února 2017

O 5 % vyšší příjem nasycených mastných kyselin vede ke zvýšení rizika ischemické choroby srdeční o 25 %. Snížení příjmu nasycených mastných kyselin ve stravě o 1 % pak riziko ischemické choroby srdeční v následujících 24-28 letech o 4-8 % snižuje. Tyto výsledky přinesla nedávno publikovaná dlouhodobá prospektivní studie provedená na Harvardské univerzitě s více než 100 000 účastníky. Zjednodušeně se dá říci, že v našich končinách se mají v jídelníčku hlídat zejména živočišné a tropické tuky (v čele s kokosovým) a potraviny tyto tuky obsahující, jako jsou velmi tučné mléčné výrobky, uzeniny, tučné maso, cukrovinky a jemné a trvanlivé pečivo. Důležité dle studie ale také je, čím rizikové mastné kyseliny v jídelníčku nahradíme.

Téměř 50 % všech úmrtí u nás je stále způsobeno srdečními infarkty, mozkovými mrtvicemi a dalšími srdečně-cévními chorobami. „Odborníci, kteří se skutečně seriózně a dlouhodobě zabývají výživou a jejími dopady na naše zdraví, již před řadou let, opakovaně a na spolehlivých datech prokázali, že živočišné tuky v nadměrném množství škodí cévám a našemu zdraví. Také prokázali, že když živočišné tuky nahradíme především jednoduchými cukry, tedy „bůček za rakvičku“, tak naše pacienty strkáme z deště pod okap (či do té rakvičky),“ uvádí doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., preventivní kardiolog, a předseda Fóra zdravé výživy. Dále upřesňuje: „Také prokázali, že je nutné nasycené tuky a jednoduché cukry nahradit tuky rostlinnými, resp. těmi, ve kterých převažují nenasycené mastné kyseliny. Když toto děláme důsledně, naše riziko srdečního infarktu, mozkových příhod, ale i některých druhů rakoviny výrazně snížíme.“ Kvalitní studie a analýzy nadšence pro máslo a sádlo míjejí a neustále se snaží závěry seriózních studií napadat a vyvracet. Jejich argumenty jsou však často opřeny o výsledky sledování zaměřené na pouhé snížení nasycených mastných kyselin v jídelníčku, nikoli však už na jejich vhodnou náhradu. „Skutečně přesvědčivé výsledky, provedené na spolehlivém a respektovaném pracovišti, by měly být jasnou odpovědí i pro velké pochybovače,“ dodává.

Závěry studie Harvardské univerzity z dlouhodobého sledování více než 100 000 zdravotních sester a pracovníků ve zdravotnictví prokázaly souvislost mezi ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a příjmem nasycených mastných kyselin (SAFA). Účastníci studie byli rozdělení do pěti skupin podle úrovně příjmu nasycených mastných kyselin (SAFA). Rizika ICHS byla hodnocena i s ohledem na nejnižší a nejvyšší energetický příjem. V hledáčku přitom byly jednotlivé nasycené mastné kyseliny – kyselina palmitová, stearová, myristová a laurová. V rámci statistického modelu bylo potvrzeno, že záměna 1 % z příjmu energie – dodaného prostřednictvím SAFA – za polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), mononenasycené mastné kyseliny (MUFA), komplexní sacharidy nebo rostlinné bílkoviny – snížila rizika ICHS o 4-8 %.

Ze závěru studie také vyplývá, že i když zmiňované nasycené mastné kyseliny nepůsobí zcela identicky, v rámci výživových doporučení má smysl s těmito SAFA zacházet jako s jednou skupinou.

Výsledky citované studie tak potvrzují řadu předešlých prací. Ve výživových doporučeních tak není třeba výrazných změn oproti stávajícím. „Je důležité uvědomit si, že nejdůležitější je celková skladba stravy, ve které budou nasycené mastné kyseliny tvořit maximálně třetinu z přijatých tuků. Je však důležité vyhnout se i vysokému příjmu jednoduchých cukrů a bezpečí hledat především v oblasti zdrojů nenasycených mastných kyselin (například ryb, řepkového oleje, kvalitních roztíratelných rostlinných tuků, a dalších potravin), dále luštěnin a celozrnných výrobků.“ uzavírá docent Piťha.

tiskovou zprávu ke stažení najdete zde.