slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Minerální látky jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je proto odkázáno na jejich příjem potravou a vodou. Minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci, při zpomalování aterosklerotických změn na cévách, při látkové přeměně, mají vliv na hladinu cholesterolu apod.
Naše strava bohužel zahrnuje spíše potraviny, které obsahují tuků, cukru a soli a minerální látky mnohdy chybí. Měli bychom proto konzumovat pestřejší stravu, hodně rozličných a čerstvých a málo technologicky upravených potravin. Vyhýbat bychom se měli nadměrné spotřebě alkoholu, cukru a tuku.

V každém případě je nutné vyvarovat se jakýchkoliv extrémů – jakmile přijme tělo velmi málo nebo naopak velmi mnoho minerálů, může totiž nastat extrémní reakce. Potom dochází buď k onemocnění z nedostatku některého minerálu nebo k otravě z nadbytku.

Minerální látky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus na tzv. množinové prvky nebo-li makroprvky a na stopové prvky.

Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme:

Vápník (Ca)
Železo (Fe)
Hořčík (Mg)
Sodík (NA)
Zinek (Zn)
Jód (I)
Draslík (K)
Fluór (F)
Selen (Se)
Molybdén (Mo)
Fosfor (P)

Vápník (Ca)

Množinový prvek
Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Má význam pro svalovou činnost a srážlivost krve.
Při úbytku vápníku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejprve z čelistí a pak i z kostí. Vzniká nemoc osteoporóza. Také uvolňování zubů (paradentóza) může být důsledek nedostatku vápníku. Nedostatek se také projevuje poruchami srdečního rytmu , křečemi a únavou.
Zdroje: v mléku a mléčných výrobcích, ovoci, chlebu, ořechách a rybách.

Železo (Fe)

Stopový prvek
Železo je jeden ze zcela nezbytných prvků a bohužel dnes obecně v naší výživě nedostatečně obsažený. Dá se bez nadsázky říci, že nedostatek železa je trvalý a u nás problém číslo 1. Největší nedostatek vzniká při nedostatku potravy, násilných životních změn ve stravování, jako jsou různé drastické lékařem nedoporučené diety na snížení hmotnosti. Nedostatek železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek. Jejichž nejdůležitější úloha je již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kdy nesprávná funkce mozku má za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic. Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.
Zdroje: v játrech, pivních kvasinkách, plnozrnných výrobcích, pažitce, petrželi, brokolice a růžičkové kapustě.

Hořčík (Mg)

Množinový prvek
Hořčík je prvek bez kterého člověk nemůže být zdravý. Má nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organismu. Působí v ochranných procesech jako činitel antistresový, antitoxický, protialergický a protizánětlivý. Dále utišuje nervový systém, vrací vnitřní vyrovnanost, ovlivňuje srdeční rytmus a je nutný pro tvorbu ochranných látek. Hraje ohromnou úlohu v procesech srážení krve, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Nadbytek vzniká u ledvinových chorob a nedostatek při dlouhodobých průjmech.
Projevy nedostatku jsou především ranní únava, i po hodinách spánku, nespavost, noční pocení, bušení srdce, náhlé závratě, ztráta rovnováhy, třes víček, padání vlasů, lámavé nehty, křeče, “mravenci” v nohou, rychlá únava, citlivost na změny počasí, časté bolení hlavy a potíže s koncentrací.
Zdroje: v potravinách rostlinného původu – mák, fazole, sója, lískové ořechy, ovesné vločky, a dále sýrech, rybách a drůbeži.

Sodík (Na)

Množinový prvek
Sůl je pro lidské tělo potřebná, ale velmi důležitá je její kvalita a především její úprava. Ve státech, kde se používá pouze sůl odpařovaná z mořské vody, jsou velice řídké choroby srdeční a psychické. Solit je třeba vždy podle stavu organismu a podle situace. Vynechat sůl úplně je třeba při některých onemocněních ledvin a při některých chorobách srdce. Omezit sůl je nutné také při vysokém krevním tlaku. Je samozřejmě třeba omezit i potraviny s vysokým obsahem soli (uzeniny, sýry, minerální vody s vysokým obsahem sodíku, bramborové lupínky, slané oříšky atd.). V létě a při značném pocení je potřeba soli větší. Potem ale neodchází pouze sůl, ale i stopové prvky. Proto i nedostatek soli v potravě není nikterak bezpečný.
Důsledkem nedostatku bývá silná žízeň, pocit únavy, někdy i deprese, křeče svalů lýtek a prstů na nohou. Při menším nedostatku následuje postupné oslabování, ztráta chuti, závratě a zvracení. Snižuje se také schopnost myšlení a zvětšuje se riziko úpalu.
Zdroje: plnozrnný chléb žitný, ovesné vločky, rýže, kyselé zelí, houby, celer, špenát, rozinky a jižní ovoce.
Detailnější údaje o sodíku:
Sodík patří k minerálním látkám, které se v lidském organizmu vyskytují ve větším množství (makroelementy).
Sodík je důležitý pro udržení osmotického tlaku a iontové síly tělních tekutin. Při vysokých ztrátách sodíku (nadměrné pocení), pokud nejsou vyrovnány zvýšeným příjmem, se objevují svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Rovněž přebytek sodíku může vyvolat poruchy. Dlouhodobý nadměrný příjem sodíku u citlivých osob zvyšuje krevní tlak.
Optimální příjem sodíku je asi 3 g denně, stačil by příjem přirozeného sodíku v potravinách (v potravinách živočišného původu je zpravidla výrazně vyšší obsah sodíku než v potravinách původu rostlinného). Skutečný příjem sodíku je u naší populace odhadován na 8 g.
Nejvýznamnějším zdrojem sodíku je chlorid sodný (kuchyňská sůl) přidávaný k dochucení pokrmů a do různých potravin. Z potravin jsou nevýznamnějším zdrojem sodíku masné a rybí výrobky, některé sýry (plísňové, bílé, tavené aj.), slané oříšky, bramborové lupínky, chléb, dehydrované polévky aj. K dalším zdrojům sodíku patří některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující masovou chuť do řady potravinářských výrobků a pokrmů, zejména čínské kuchyně.
Příjem sodíku bychom měli omezit zejména snížením spotřeby kuchyňské soli na 5-7 g za den a omezením konzumace výše jmenovaných potravin s vysokým obsahem soli

Zinek (Zn)

Množinový prvek
Zinek je nezbytný pro formování kostí, jako prevence před epilepsií a pro urychlování léčení ran, vředů, zranění a pooperačních ran a jizev. Je velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro jejich udržování, pro udržování krásných vlasů. Bez zinku se mnohdy nedá léčit ani ateroskleróza a bolení hlavy.
Jeho nedostatek má vliv na zdraví člověka, především na kritické stavy, při poruchách růstu a vývoje a na regeneraci organismu.
Zdroje: semena dýní, pšeničné otruby a klíčky, většina hub, hovězí játra, ryby, ořechy, fazole, hrách, čočka, kakao a další.

Jód (I)

Stopový prvek
Jód je u nás obecně nedostatkovým prvkem. Je nezbytný pro funkci štítné žlázy, tělesný a duševní vývoj.
Nedostatek se projevuje nedostatečnou funkcí štítné žlázy, tvorbou volete. Potřeba jódu se zvyšuje právě u dospívající mládeže, dále těhotných a kojících žen.
Zdroje: višně, třešně, treska, úhoř, makrela, sleď, vejce, citrón, špenát, žampióny, hrách a také čokoláda.

Draslík (K)

Množinový prvek
Draslík je důležitý pro mezibuněčnou výměnu, funkci enzymů. Zvýšená potřeba je zejména po chirurgických zákrocích, při redukčních dietách, průjmech, při chronických onemocněních zažívacího traktu a nadměrném pocení.
Nedostatek se projevuje poruchou činnosti svalů, poruchou srdečního rytmu, trávení a nervového systému.
Zdroje: bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, mandle, rozinky, brambory, špenát, rybíz, sušené švestky a paprika.

Fluór (F)

Stopový prvek
Fluor je pro naše tělo sice nutný, ale také velmi nebezpečný. Nedostatek škodí, ale přebytek ještě více.
Při přebytku vzniká nadměrné zvápnění kostí, kostní výrůstky, změna růstu a kvality zubů. Nadbytek se projevuje skvrnami na sklovině zubů. Při nedostatku se zvyšuje kazivost zubů.
Zdroje: v mase, vejcích, ovoci a zelenině.

Selen (Se)

Stopový prvek
Selen má význam pro ochranu buněk, vyřazení tzv. volných radikálů, svalovou funkci a srážení krve.
Nedostatek se projevuje onemocněním srdce, některými formami rakoviny, revmatismem, šedým zákalem, poruchami jaterních funkcí a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám.
Zdroje: v mase, rybách, pivních kvasinkách, celozrnných produktech, houbách, ovoci zelenině.

Molybdén (MO)

Stopový prvek
Molybdén má význam pro sexuální funkci muže, využití fluoridu v zubech.
Nedostatek se projevuje zubním kazem, impotencí a ledvinovými kameny.
Zdroje: v zelenině.

Fosfor (P)

Množinový prvek
Fosfor podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů a kostí.
Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin, křivicí a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech.
Zdroje: v mléku, mase, obilí, rybách a vejcích.