slovník A B C D E F G H CH I K L M O P R S T V Z Ž

Koncepce aplikace probiotik vychází z faktu, že je každý člověk osídlen na slizničních površích bakteriemi, jejichž počet převyšuje počet eukaryotických buněk lidského těla. Na osídlení trávicího traktu člověka závisí tvorba vitaminů (např.vitamin K, vitaminy řady B), vstřebávání vápníku a pravděpodobně i výskyt některých civilizačních nemocí.

Probiotika – jsou přípravky, které obsahují živé mikroorganismy. Tito mikrobi musí mít prokazatelně pozitivní účinek na lidské zdraví, v žádné studii nesmí být prokázána souvislost jejich podání se vznikem choroby či chorobného stavu, měli by být prokázáni v trávicím traktu člověka, aby mohla být prokázána zřejmá souvislost s ovlivněním zdravotního stavu.

Prebiotika – jsou naproti tomu látky, které slouží jako substrát (potrava) bakteriím, které pozitivně ovlivňují zdraví člověka, jak probiotickým, tak tělu vlastním bakteriím. Jedná se nejčastěji o sacharidy (oligo- a polysacharidy), které nejsou rozloženy a vstřebávány v lidském tenkém střevě. Rozpustná vláknina může být jedním z příkladů prebiotik..

Další informace o probioticích najdete v článku MUDr. Kohouta zde:

Probiotika aneb Jak je to s nimi doopravdy?

Probiotika aneb Jak je to s nimi doopravdy?
Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

V nedávné době se v tisku objevily informace o vyjádření expertů Evropské unie týkající se prokazatelnosti zdraví prospěšných účinků probiotik využitých v řadě výrobků jako jsou nápoje, jogurty a doplňky stravy.

Probiotika, poeticky též nazývaná “přátelské bakterie” jsou mikroorganismy, které se přidávají do stravy pro zlepšení bakteriální rovnováhy v trávicím traktu. Většinou jsou zákazníkovi dostupné jako zakysané výrobky v podobě jogurtů či nápojů, nebo jako tablety a kapsle. U všech těchto výrobků výrobci uváděli pozitivní např. vliv na správné zažívání, na udržení a posílení zdravé střevní mikroflory či zlepšení imunitního systému.

Problémem bylo, že mnohá tato tvrzení nebyla potvrzena vlastními studiemi ani studiemi s podobnou účinnou látkou. Proto se Evropská komise rozhodla ustanovit panel odborníků, který tato tvrzení přezkoumá. Tímto panelem se stal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, dále jen EFSA), který skutečně vyhlásil, že tvrzení na obalech musí být komisí potvrzeny, jinak po přechodném období bude zakázáno je jakkoliv šířit a uveřejňovat.

Pro posouzení zdravotních tvrzení byl sestaven vědecký tým složený z 21 uznávaných expertů v čele s profesorem Albertem Flynnem, který obdržel 180 zdravotních tvrzení týkajících se probiotik. Deset tvrzení zamítli experti rovnou, dalších 170 nemohli zhodnotit, protože nedokázali identifikovat všechny přísady zkoumaných výrobků a chyběl dostatek důkazů na podporu zdraví prospěšných výhod zkoumaných probiotik. Vědecký tým proto došel k závěru, že prospěch probiotik nebyl prokázán a že tedy nelze tvrdit, že probiotika jsou dobrá pro zdraví.

Pro objektivní posouzení celé „kauzy“ probiotik je ale nutné dodat ještě několik objasňujících informací.

První z nich je fakt, že odborníci dlouho neměli jasno, podle jakých kritérií budou posouzení provádět, a nakonec si pro svou práci vybrali parametry, které se běžně užívají při hodnocení nových léků, totiž dvojitě slepé randomizované studie (tedy studie, kdy ani lékař ani pacient neví, jakou látku užívá, což může být například u jogurtů velmi obtížné. Navíc pokud pacient konzumuje běžnou stravu, je jen velmi těžké učinit její standardizaci, tedy určit množství sacharidů, tuků či bílkovin, které mohou působení bakterií také výrazně ovlivnit).

Problém tohoto postupu je, že pokud bychom se jím řídili doslova, nemohli bychom v současné době napsat ani to, že vitamin C v jablcích snižuje riziko jarních chřipek. Museli bychom totiž rovněž použít randomizované dvojitě slepé studie a nevím, zda by v takovém případě byl někdo schopen připravit jablko bez vitaminu C.

Bude tedy pravděpodobně nutné, aby byly potraviny posuzovány jako potraviny, které mohou mít preventivní zdravotní účinek, a léky posuzovány jako léky, které léčí chorobu či chorobný stav. Pro potraviny jsou výhodnější takzvané observační studie (tj. studie, které u každého jedince hodnotí stav před konzumací dané potraviny a v jejím průběhu), které probíhají dlouhodobě.

Za druhé je třeba zmínit fakt, že většina připomínek v případě probiotik se týkala toho, že nebyly testovány v kapslích, potravinách či ve formě, ve které jsou prodávány, a že existují pouze studie, které zkoumají účinnou složku (probiotické bakterie).

V každém případě je správné, že se Evropská komise problematikou bezpečnosti potravin a jejich účinků, pravdivostí údajů na etiketách, zabývá. Je nutné oddělit výrobce, kteří na potvrzení účinků látek ve svých potravinách provádějí studie a tato tvrzení mají podpořena (např. výrobci dodávající produkty s obsahem rostlinných sterolů), od výrobců, kteří se vezou na vlně marketingového zájmu a neváhají použít toto tvrzení, i když účinná látka není totožná. Současně bude nutné, aby mezi odborníky v potravinářství a panelem EFSA vznikla a probíhala živá diskuse o správném výběru kritérií a jejich uveřejnění tak, aby již nedocházelo k dalším nedorozuměním.