Podle údajů uvedených ve studii Post-Monica (IKEM) trpí v současné době v České republice téměř 70 % dospělé populace zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi. Není to přitom problém týkající se pouze starší generace, vyskytuje se již u mladých lidí a výjimkou nejsou ani děti. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi patří mezi faktory zvyšující riziko onemocnění srdce a cév, přičemž srdečně-cévní onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí jak v Evropě, tak v České republice. Při zjištění zvýšené hladiny cholesterolu v krvi je proto třeba začít co nejdříve s jejím ovlivňováním.

Odborníci doporučují nechat si hladinu cholesterolu v krvi pravidelně kontrolovat alespoň jednou za dva roky, a to i v případě, že máte hodnoty v pořádku. U dětí, které patří do tzv. rizikové skupiny (např. mají zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi v rodině), je vyhláškou daná povinnost měření hladiny cholesterolu v krvi v pátém a třináctém roce věku.

Pravidelné kontroly pomohou nejen včas odhalit zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, ale také co nejdříve zahájit efektivní léčbu. Problémem je, že zvýšená hladina se navenek nijak neprojeví, nebolí. Při nedostatečné kontrole tak může udeřit za několik let až desítek let např. v podobě srdečního infarktu či mozkové mrtvice.

Při zjištění zvýšené hladiny cholesterolu v krvi je důležité určení hodnot HDL a LDL cholesterolu. Zatímco zvýšená hladina „zlého“ LDL cholesterolu je nebezpečím pro naše srdce a cévy, „hodný“ HDL cholesterol má funkci ochrannou a čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe.

Jak snížit zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi?

Pokud máte hladinu cholesterolu v krvi zvýšenou nebo dokonce vysokou, je třeba upravit Váš jídelníček, a to dlouhodobě. Touto cestou můžete nejen zabránit dalšímu zvyšování, ale dokonce hladinu cholesterolu snížit. Pokud Vám lékař předepsal léky na snížení cholesterolu, věřte, že nejlepší cestou je kombinace léků a výživových opatření, které účinky léků podpoří.

Základem stravy pro snížení hladiny cholesterolu (tzv. nízkocholesterolovou dietou), kterou můžeme ovlivnit zejména hladinu  „zlého” LDL cholesterolu v krvi, je pestrý a vyvážený jídelníček s výrazným omezením potravin s nevhodným složením. Změnu jídelníčku je třeba dodržovat dlouhodobě. Nejde o žádnou „nárazovku“ před kontrolou u lékaře.

Častým omylem je přesvědčení, že pro snížení hladiny cholesterolu v krvi je třeba hlídat ve stravě pouze příjem cholesterolu. Ve skutečnosti je důležité  zaměřit se hlavně  na složení tuků v jídelníčku. Nevhodné tuky mají totiž na hladinu LDL cholesterolu v krvi větší vliv než samotný příjem cholesterolu. Tuky živočišného původu (máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné maso, uzeniny) obsahují velký podíl nasycených mastných kyselin, které hladinu cholesterolu v krvi zvyšují. Živočišné tuky je proto nutné v jídelníčku nahradit tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, např. margaríny, dále semínka, ořechy). Ty obsahují velký podíl omega 6 a omega 3 vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na náš srdečně-cévní systém a pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi. Zdrojem vícenenenasycených mastných kyselin (zejména omega 3) jsou také tučné ryby (např. losos, makrela, sleď), což je důvodem, proč by se na našem talíři měly objevovat nejlépe 2krát týdně. Některé z vícenenasycených mastných kyselin jsou pro lidský organizmus nezbytné (proto se nazývají esenciální), a protože si je organizmus neumí vytvářet sám, musíme je dodávat pravidelně stravou. S ohledem na vysoký obsah nasycených mastných kyselin (a stále ještě možný obsah transmasných kyselin), jen třeba jsou nevhodné také některé cukrářské a pekárenské výrobky, jako jsou např. sladké a jemné pečivo, dorty a zákusky, zejména ty s polevou či náplní.

Příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi má také vláknina. Proto je v jídelníčku vhodné dávat přednost celozrnným výrobkům (např. pečivo, těstoviny, neloupaná rýže). Významným zdrojem vlákniny jsou luštěniny ale také některé druhy zeleniny a ovoce. Celkový denní příjem zeleniny a ovoce by měl tvořit nejméně 500 g. Ovoce a zelenina také obsahují nezbytné vitaminy, minerální a další látky, které mají dobrý vliv na náš organizmus (antioxidanty, rostlinné steroly).

Správně sestavený jídelníček zajistí tělu optimální přísun všech základních živin – bílkovin, tuků (těch správných), sacharidů, dále vitaminů a minerálních látek – a pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi. Při nadváze nebo obezitě je vhodné zaměřit se zároveň na redukci tělesné hmotnosti (snížením energetické hodnoty jídelníčku a zařazením pravidelné pohybové aktivity).

Důležité je dbát také na pitný režim. Měli bychom vypít alespoň 2 l tekutin denně, přičemž je vhodné se vyvarovat slazených nápojů a limonád, většího množství  alkoholu.

Pro snižování hladiny cholesterolu v krvi jsou výhodné také rostlinné steroly, které jsou součástí speciálních obohacených potravin. Rostlinné steroly jsou přírodní látky, které se svojí strukturou podobají cholesterolu, proto zabraňují vstřebávání části cholesterolu ze střeva do krve. Nevstřebaný cholesterol je tak vyloučen z těla a jeho hladina v krvi se snižuje. Rostlinné steroly se v malém množství přirozeně vyskytují v naší stravě, např. v rostlinných olejích, obilovinách, ovoci či zelenině. Ve větším množství je můžeme najít v potravinách obohacovaných o rostlinné steroly s cílem hladinu cholesterolu snížit. K účinnosti při snižování hladiny cholesterolu v krvi doporučují odborníci zařadit do jídelníčku 3 porce obohaceného margarínu (1 porce = cca 2 lžičky) denně.

… A na závěr deset zásad pro boj s cholesterolem

1. Snižte spotřebu tučného masa a uzenin. Používejte rostlinné oleje a tuky s vyšším obsahem vícenenasycených mastných kyselin.
2. Zařaďte pravidelně do stravy margarín obohacený rostlinnými steroly.
3. Dávejte přednost nízkotučným mléčným výrobkům.
4. Konzumujte hodně zeleniny a ovoce, převážně v syrovém stavu (alespoň 500 g denně).
5. Vybírejte si celozrnné výrobky (pečivo, ale také např. celozrnné těstoviny či neloupanou rýži), a luštěniny, které obsahují vlákninu.
6. Zařaďte do svého jídelníčku tučné ryby – nejlépe 2krát týdně (vhodné jsou např. losos, makrela, sleď, sardinky).
7. Dbejte na přiměřený tělesný pohyb (minimálně půl hodiny alespoň 4krát týdně, nebo nejlépe každý den. Například svižná chůze či kolo jsou vhodné téměř pro každého).
8. Omezte spotřebu jednoduchých sacharidů a cukru, a tedy konzumaci sladkostí, moučníků, cukrářských výrobků a bílého pečiva.
9. Při tepelné úpravě jídla se vyhněte častému smažení.
10. Naučte se zvládat stresové situace.